Gólman - nejtlustší článek týmu

Gólman | Foto: Sarah Connors/flickr.com

Přemýšleli jste nad tím, proč hokejový brankář působí tak blahobytně? Má nejnákladnější výstroj. A taky je tlustý – navenek.
Pod naducanou fasádou však zpravidla dlí hubené tělo poseté modřinama. Tloušťka hokejového brankáře nevyvěrá z přežírání. Naopak. Zdánlivá tloušťka hokejového brankáře je altruistického původu – brankář stojí v cestě pukům, čímž se více než kterýkoli hráč obětuje pro tým – za cenu bolesti, stresu a tlaku, který hráči v poli neznají.

Proto...

Gólman | Foto: Ludovic Péron/flickr.com

Kdo chce do branky, aby se vyhnul nepříjemnostem

Měl by se vyhnout hokeji.

Hokejový brankář je...

Bláznem, který se nechá bičovat pro spásu kolektivu, jež nikdy nedocení jeho oběť. Jak příznačně se hokejové brance říká „svatyně”. Pomněte, jak se s takřka tribální pověrčivostí hráči před zápasem srocují kolem gólmana – šťoucháním čepelema do brankářových betonů naklánějí hokejová božstva na svou stranu.

To není náhoda.

Vědí, že brankář musí kouzlit. Aby mohl kouzlit, potřebuje víru. Pustí-li brankář gól, gól padá na jeho hlavu – a to bolí, třebaže masku má. Vyhraje-li však jeho tým – vyhrál celý tým. Pokud hraje špatně celý tým, brankář to nezachrání. Zachytá-li však špatně brankář, tým hrát dobře nemůže. Brankář je tedy slepicí i vejcem.

Kdo chápe, že je branka svatyní nejtěžšího údělu

A stále se nebojí... Nutně řeší, kdy a za kolik je možné nastoupit cestu askeze, sebeobětování a pokání.

Kdy se stát hokejovým spasitelem

K rozhodování, kdy z dítěte udělat střelecký terč, existuje dvojí přístup:

1. Dítě by mělo do branky, až se naučí vše ostatní

Hlavně pořádně bruslit – obvykle po desátém roce života. Dává to smysl. Ačkoli počínání trénovaného gólmana působí snadně a staticky, odehrává se na bruslích a v těžké výstroji. Každý centimetr pohybu hraje kritickou roli. Spousta vynikajících gólmanů začínala s chytáním až v pubertě – po letech bruslení v poli. Pokud uděláte brankáře z nedobrého bruslaře, při prvním pokusu o zákrok spadne – a zpátky na brusle se nepostaví. 

2. Dítě by mělo začít chytat, jakmile bude chtít

Bez ohledu na věk.

I tohle má svůj smysl. Pokud omladina netouží po ničem jiném, než se nechat otřískávat puky, nemá smysl jí v tom bránit. Je ale třeba dohlédnout, aby spolu s týmem trénovala bruslení. A taky se ujistit, že v týmu dítěte není přetlak na post brankáře. Na Dominika Haška si dnes děti houfně nehrají, ale v týmech může převládat filozofie, že do jistého věku by se v brance měli střídat všichni, kdo chtějí.

Co vše dítě potřebuje, a za kolik?

Stačí solventní rodiče. Ti už si pak nemusí lámat hlavu s tím, za kolik – třebaže to bude hodně.

Na masku, chránič krku, chrániče ramen a hrudníku, betony, brankářský suspenzor, chrániče kolen, lapačku, vyrážečku, kalhoty, brankářské brusle, brankářskou hokejku, dres, tašku, a doplňky padne přinejmenším šestnáct tisíc.

Není to paradox?

Nejtlustší článek hokejového týmu je obvykle největší hubeňour – který přitom dostává mnohem, mnohem víc, než dává.

Gólman | Foto: Eric Kilby/flickr.com