Tříslabičné slovo. Mnohotvarý předmět. Někdo říká: prodloužená ruka hokejisty. Ve skutečnosti je pro hokejistu párem rukou – bez ní to nejde. Má dvě hlavní části: rukojeť(shaft) a čepel(blade). A spoustu variant.
Kupte dobře
Promyslete alespoň tři základní kritéria hokejky: tvrdost, sklon a délku. Vzhledem k ambicím a hernímu stylu také i materiál, kick point a zahnutí/tvar čepele.
Je udávaná přímo na shaftu číslem v rozmezí 25–160. Vyjadřuje sílu v librách(libra činí přibližně 0,453 kg), potřebnou k ohnutí rukojeti o jeden palec(2,54 cm). Tedy: čím vyšší číslo, tím vyšší tvrdost.
Představme si rukojeť hokejky jako luk: Je-li luk příliš tuhý, tětivu nelze natáhnout dost na to, aby měl šíp patřičnou razanci. Je-li luk příliš měkký, tětiva zůstává volná a luk je nepřesný. Při střele se rukojeť hokejky prohne. Pokud se prohne příliš, zpomalí se samotný výstřel, vytratí se přesnost. Neprohne-li se dost, nebude do střely vložená síla zužitkována efektivně.
Uchopte hokejku, jako ji držíte při hře. Čepel opřete o zem. Ramenem a zápěstím ruky, kterou střílíte(tou nižší), se do hole(zlehka) opřete, jako byste chtěli vypálit zápěstím. Ucítíte, jak moc, jestli vůbec a kde se rukojeť prohnula – a jestli vám to vyhovuje.
Velmi obecná metoda radí zvolit Flex odpovídající polovině váhy hráče v librách. 82kilový(180librový) hokejista by tak měl chtít flex odpovídající číslu 90.
Stejně těžcí hráči nemusí být stejně silní. Stejně silní hráči nemusí být stejně těžcí. K síle střely navíc přispívá více faktorů než síla/váha samotného hráče, jako třeba délka paží a z ní pramenící nápřah. Proto je důležitým faktorem pro správnou volbu tvrdosti i výška.
Výška v cm |
Doporučená tvrdost |
do 152 |
50 |
153–167 |
65 |
168–175 |
75 |
176–185 |
85 |
186 a víc |
100 |
Tabulka je však pouze orientační a obecná. Pro konkrétní výšku předpokládá průměrnou váhu.
Pálíte-li nejraději zápěstím, mazlíte-li se rádi s pukem, bude pro vás vhodnější spíš měkčí hůl. Jste-li vysoký a těžký obránce s oblibou pálící od modré, je přirozené zkusit vyšší Flex.
Kategorie hokejky |
Tvrdost |
Dítě(youth) |
25–40 |
Junior(junior) |
45–55 |
Dorostenec(intermediate) |
60–75 |
Dospělý(senior) |
80–120 |
Věková kategorie |
Výška v cm |
Váha v kg |
Doporučená tvrdost hole |
Dítě(3–5) |
90–115 |
14–30 |
25/35 |
Dítě(6–8) |
115–142 |
22–35 |
40/45 |
Junior(7–13) |
132–155 |
32–50 |
50/55 |
Dorost(11–14) |
150–162 |
44–57 |
60 |
Dorost(12–14) |
158–172 |
45–64 |
65/70 (Light Flex) |
Dospělý(14+) |
165–178 |
57–80 |
75/80 (Mid Flex) |
Dospělý(14+) |
170–185 |
68–90 |
85/90 (Regular Flex) |
Dospělý(14+) |
178–194 |
82–106 |
100/105 (Stiff Flex) |
Dospělý(14+) |
185 a výš |
96 a víc |
110/115 (X-Stiff Flex) |
Původní flex |
Flex po zkrácení o |
|||
|
5 cm |
10 cm |
15 cm |
|
Dítě |
42 |
49 |
57 |
67 |
Junior |
52 |
60 |
68 |
77 |
INT |
67 |
74 |
80 |
87 |
Dospělý |
77 |
84 |
92 |
100 |
Dospělý |
87 |
96 |
105 |
112 |
Dospělý |
102 |
108 |
115 |
122 |
Prodloužením hole se naopak sníží. Používáním se snižuje.
Čím menší a lehčí a techničtější hráč, tím nižší Flex je pro něj vhodný. Naopak, čím vyšší, těžší a silovější hokejista, tím by měl mít hokejku tvrdší. Vždy to ale zůstane věcí stylu a pocitu jednotlivce.
Cilte na nejnižší tvrdost, tj. 25–35.
Je stejně jako Flex zaznačený přímo na shaftu. Na stupnici 4–8 udává úhel svíraný čepelí a rukojetí. Nejběžnější hodnota 5.5 odpovídá úhlu 134°. O jednotku nižší číslo přidává dva stupně, vyšší zase dva ubírá.
Sklon |
Úhel |
4 |
137° |
5 |
135° |
5,5 |
134° |
6 |
133° |
7 |
131° |
8 |
129° |
V praxi tedy vyšší sklon znamená ostřejší úhel mezi čepelí a shaftem a vzpřímenější polohu rukojeti při položení hokejky na spodní hranu čepele.
Aby se hráči dobře pracovalo s pukem, měla by spodní hrana čepele co nejtěsněji přiléhat k ledu.
Hráč by se měl rozhodnout na základě svého nejběžnějšího postoje při hře s pukem. Tíhne-li při hře s kotoučem k hlubokému předklonu a s hokejkou pracuje daleko před sebou, měl by jít po nižším sklonu s co nejtupějším úhlem mezi čepelí a shaftem. Je-li hráč vzpřímená postava s hlavou nahoře, která a s pukem kvedlá nedaleko svých nohou, ocení vyšší sklon a vzpřímenější shaft. Nižší sklon by mohl vyhovovat hráčům s hokejkou delší, než je pro hokejisty jejich výšky typické. Vyšší sklon zase hokejistům používajícím hůl kratší než většina hráčů jejich postavy.
Hokejka by se měla přizpůsobit vašemu stylu, nikoli váš styl hokejce, protože byla drahá(a špatně zvolená). Pokud máte pásku na spodní hraně čepele ošoupanou nerovnoměrně, sklon jste podcenili. Je-li výrazně odřenější u patky, sklon potřebujete nižší. Pokud je páska odřenější u špičky, sklon měl být vyšší.
Je důležitá. Hokejky se zpravidla – dle délky a věku, pro nějž jsou určeny – vyrábějí ve čtyřech kategoriích:
Kategorie |
Délka hole(od země) |
Doporučená výška hráče |
Věk |
Dítě(youth) |
130 cm |
do 139 cm |
4–8 let |
Junior(junior) |
140 cm |
od 140 cm |
7–12 let |
Dorostenec(intermediate) |
160 cm |
od 150 cm |
10–15 let |
Dospělý(senior) |
165 cm |
od 165 cm |
14 let a víc |
Odhadovat vhodnou délku hokejky dle obecné tabulky je však ošemetné – zejména u člověka ve vývinu. Stejně ošemetné je spoléhat na možnost hůl seříznout nebo prodloužit. Delší hůl má obvykle hrubší rukojeť a taky vyšší Flex. Zkrácením rukojeti Flex zvýšíte. Prodloužením pak snížíte. Zásahem do kompozitové hole navíc posunete kick point.
Známá metoda radí opřít hokejku o špičku čepele. Vzpřímená rukojeť by měla sahat k nosu hráče. Stojí-li hráč na bruslích, rukojeť má dosahovat k bradě.
Tohle je jen další hrubá metoda. I při shodné výšce míváme každý jiné držení těla, jinak dlouhé ruce, nohy – a hlavně – jinak dlouhý nos. Naštěstí existují pily...
Do rozmachu zahnutých čepelí v šedesátých letech minulého století se hokejky vyráběly ze dřeva. Z jasanu, buku, platanu, javoru, vrby, břízy nebo moruše. Od šedesátých let dřevo stále častěji doplňoval sklolaminát, který hokejky odlehčil. Jádra holí však zůstávala dřevěná. V osmdesátých letech přišla první kompozitová hůl – hliníková rukojeť s vyměnitelnou dřevěnou čepelí. Hit. Od devadesátých let hole dál zpevňovaly a zlehčovaly karbonová vlákna, grafit a titan. S nástupem kevlarových a titanových čepelí dřevo pomalu mizelo i z té části hokejky, kterou mělo dlouho rezervovanou pro sebe(a pár skelných vláken). Na přelomu tisíciletí přišla další revoluce. Firmy začaly kompozitové hole vyrábět z jednoho kusu, čímž odstranily pocitovou výhradu vůči kompozitům – že v hokejce složené ze dvou dílů schází ten správný hokejový cit. Dřevo však ještě neskončilo v propadlišti dějin.
Dřevěná hokejka má coby materiál spoustu nevýhod. Je těžké. Při střelbě lámavé. Dřevěná čepel nasává vlhkost, měkne, může se drolit a hnít. Ale zároveň... Neotupuje cit pro hru. Díky váze může v rušné situaci pomoci udržet puk líp než lehký kompozit. Paradoxně může být odolnější proti sekerám. A hlavně... Je levné.
Pokud jednou ročně hrajete hobby hokej za barákem, nebo právě začínáte s hokejem
Dřevo je co hledáte.
Kupujete-li hokejku pro začínající dítě
Zvolte dřevo. S dřevěnou hokejkou se nejlépe přivyká a učí práci s pukem.
Jste-li vyhraný hokejista, nebo hráč, který láme tři dřevěné hokejky za měsíc
Kvalitní celokompozit je hůl pro vás.
Výhody kvalitních kompozitových hokejek
Lehkost Výdrž Možnost duálního kick pointu
Nevýhody Hlavně u kvalitních kompozitů dosti vysoká cena(která se ale může vyplatit, pokud vám hokejka vydrží dobu, během níž byste jinak zlomili dost levnějších holí, aby v konečném součtu stály víc než kompozit). Nižší a nepředvídatelná odolnost vůči sekerám. Při seříznutí posunete kick point.
Je bodem nehlubšího prohnutí rukojeti při střele. Právě z něj se hokejka po prohnutí vymrští do původního stavu a tím dá puku rychlost. Před kompozitovýma hokejkama vyráběnýma vrstvením různých materiálů byl přirozený kick point vždy ve středu shaftu – a zůstával tam i po seříznutí. Technologie výroby kompozitů však umožňuje rukojeť zúžit v libovolném bodě, tak, aby se shaft při střele nejvíc ohnul právě tam – a tam se bude nejvíc ohýbat i po řezu. Extra nízký kick point řez tolik neovlivní. Seříznete-li však podstatně kompozitovou hůl se středním kick pointem, střední kick point se posune výš. Výhodou schopnosti současných firem vyrobit umělý kick point je určitě možnost vybrat si hůl ještě více „na míru”.
Je jako menší luk. Nenatáhnete do něj tolik brutální energie, ale umožňuje vystřelit rychle. Lepší pro střelu zápěstím.
Ohne se delší úsek hole – výsledkem je silnější rána, ale za cenu zpomalení výstřelu. Na střelbu s nápřahem.
Něco mezi. Kompromis mezi rychlostí výstřelu a silou rány samotné.
Na co nejrychlejší výstřel, ale na úkor síly.
Pro všestřelce. Umožňuje volbu mezi nízkým a středním kick pointem – dle úchopu hole.
Čepel(blade) je možné rozdělit na patku(heel), špičku(toe) a střed(mid). Lze ji zahnout horizontálně i vertikálně a tím ovlivnit vlastnosti hole.
Určíte dle toho, která část čepele je nejzakřivenější. Je-li to patka Čepel bude dobrá na střelbu s nápřahem, rány z první a tečování puku před brankou. Když je to špička Bude se dobře kvedlat s pukem a rychle střílet zápěstím. Střed Univerzální řešení. Nejlepší pro začátečníky.
Vytočení spodní části špičky nahoru může usnadnit zvednutí puku.
Když špičku vytočíte hodně
Puk se vám bude zvedat nejsnadněji, což je dobré pro střelbu a nahazování kotouče. Horší pro backhand.
Nevytočíte-li ji vůbec
Bude pro vás naopak snažší udržet kotouč při ledu. Nebude tak těžké vystřelit backhandem a kvedlat s pukem.
Jestliže špičku vytočíte mírně
Volíte střední cestu kompromisu. Mírně vytočené špičky jsou dobré na teče a střelbu s nápřahem.
Kulatá
Je lepší pro stickhandling.
Hranatá
Pro sbírání puků u mantinelu, příjem nahrávek a střelbu.
Vzhledem k tomu, že do Česka většinou firmy dodávají jeden typ stokrát jinak pojmenovaného zahnutí, pokud koupíte hůl již zahnutou, nejspíš dostanete hokejku s čepelí ohnutou na středu a s mírně nebo více vytočenou špičkou. Pokud se rozhodnete koupit rovnou čepel a zahnout ji dle vlastního vkusu, nezapomeňte, že hloubka zahnutí by neměla překročit 1,9 cm.
Čepel kupte rovnou
Většina lidí střílí na stranu slabší ruky – dominantní rukou drží vrchol rukojeti. Pravačkou píšící člověk tedy obvykle střílí nalevo. Existují však výjimky a obourucí lidé. Nejen proto začátečníkovi kupte rovnou čepel. Ze začátku se s ní bude lépe kvedlat, navíc usnadňuje střelbu backhandem. Zahnutá hůl by dítě mohla nutit, aby se backhandu vyhýbalo.
Trocha teorie neškodí, důležitejší je praxe. Jen hrou zjistíte, co vám vyhovuje. Budete mít příležitost zkusit hokejky spoluhráčů, otestovat jiný typ holí a třeba přijít na to, že by vám líp seděl jiný Flex, jiný Lie, jiná čepel apod. Takže popadněte dřevo nebo kompozit... A hurá ven.