Bavlna nebo funkční prádlo?



Bavlna je zvyk. Zvyk může být železná košile.

Jako v bavlnce

Při posledním horském výšlapu vám bylo celkem fajn. Bunda hřála a větrala, stejně jako kalhoty a svetr. Zelená vás naplnila pokojem, klidem a mírem, nesnadný terén pod nohama prověřil vaši fyzičku. Bylo to fajn.

Jediné, co scházelo k dokonalosti, byl pocit na kůži. Tam vám totiž čvachtalo propagační tričko z posledního firemního veletrhu.

100% cotton


Rovněž bavlněné trenýrky kolem beder vytvořily těžký řezavý svěrák a promočené ponožky nohám přidaly na váze i puchýřích. Pak puchýře praskly.

Lup!

Dokonale obepnuté slaným potem nasáklými ponožkami z bavlny, puchýře vděčně pálily, řezaly a bolely.

Bylo to strašné!

Nebo:

Při hokejovém zápase jste se cítil skvěle, protože chrániče, brusle i hokejku máte z ultra-lehkých kompozitních materiálů. Bruslilo, nahrávalo, střílelo vám to báječně.

Jen po zhruba deseti minutách vám připadalo, že pod výstrojí vozíte celotělový obal z bahna.

Těžkého, vlhkého a čvachtavého bahna.

Jak z toho těžkého čvachtavého bahna vybřednout?

Nejprve rozepněte železnou košili zvyku nosit bavlněné spodní prádlo za všech podmínek.

Není-li třeba dokonale přiléhavého prádla nebo sportovního výkonu, bavlna je fajn.

Pokud se však plánujete potit – ať už pod hradbou hokejových chráničů nebo pod několika vrstvama oblečení do zimy – zejména když volíte přiléhavou podvlékací vrstvu, zanechte předsudků a vyberte syntetický materiál funkčního oblečení.

Proč?

Vlákna bavlněného prádla vlhkost nasáknou a skrz naskrz promočená bavlna se přilepí na kůži, kterou tak udržuje v nepříjemném vlhku.

Není to pouze nepohodlné.

Především v extrémně chladných nebo větrných podmínkách mohou být rapidní změny tělesné teploty způsobené vlhkostí podvlékací vrstvy velmi nebezpečné.

Naproti tomu syntetické, vlhkost odvádějící materiály pot přesouvají z povrchu kůže na povrch samotného oblečení, odkud se velmi rychle odpaří. Tělo je udržováno v suchu.



Jak to funguje?

Mezi perspirující pokožkou a prádlem vzniká vlhké „mikroklima”.

Vlhké výpary kondenzují na spodní straně prádla.

Vše v přírodě směřuje k rovnováze. Přírodní zákony velící srovnat rozdíl v teplotě a vlhkosti vzduchu na obou stranách nutí teplejší a vlhčí vzduch pod prádlem k pohybu za chladnějším a sušším vzduchem nad povrchem prádla.

Zatímco vlákno polyesteru svede absorbovat jen 0,4 % vlastní váhy, synteticky neošetřené bavlněné vlákno může absorbovat až 7 procent.

Většina vlhkosti pod vrstvou prádla z polyesteru projde mezeremi mezi jednotlivými vlhkost prakticky neabsorbujícími vlákny a rozptýlí se na povrchu syntetického materiálu, odkud se při kontaktu se sušším vzduchem ihned počíná odpařovat. Tělo zůstává v suchu.

Naopak vlákna bavlny spoustu vlhkosti nasají a proces odpařování vlhkosti je mnohem pomalejší. Tělo je obaleno mokrým hadrem. Při intenzivnější pohybové aktivitě mezi pokožkou a mokrým hadrem dochází k nepohodlnému tření typu dření. To je ale ten menší problém.

V zimě může mrznout. Zmrzne-li tělesnou schránku obepínající mokrý hadr, majitel vězněného těla pochopí rčení „zvyk je železná košile”. Jestliže přežije, zlozvyk brát do přírody bavlnu změní. Přírodní, bavlněné vlákno smění za funkční oblečení.




Tento internetový obchod ukládá soubory cookies, které pomáhají k jeho správnému fungování. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. Povolit cookiesNepovolovat cookies