Bavlna nebo funkční prádlo?



Bavlna je zvyk. Zvyk může být železná košile.

Jako v bavlnce

Při posledním horském výšlapu vám bylo celkem fajn. Bunda hřála a větrala, stejně jako kalhoty a svetr. Zelená vás naplnila pokojem, klidem a mírem, nesnadný terén pod nohama prověřil vaši fyzičku. Bylo to fajn.

Jediné, co scházelo k dokonalosti, byl pocit na kůži. Tam vám totiž čvachtalo propagační tričko z posledního firemního veletrhu.

100% cotton


Rovněž bavlněné trenýrky kolem beder vytvořily těžký řezavý svěrák a promočené ponožky nohám přidaly na váze i puchýřích. Pak puchýře praskly.

Lup!

Dokonale obepnuté slaným potem nasáklými ponožkami z bavlny, puchýře vděčně pálily, řezaly a bolely.

Bylo to strašné!

Nebo:

Při hokejovém zápase jste se cítil skvěle, protože chrániče, brusle i hokejku máte z ultra-lehkých kompozitních materiálů. Bruslilo, nahrávalo, střílelo vám to báječně.

Jen po zhruba deseti minutách vám připadalo, že pod výstrojí vozíte celotělový obal z bahna.

Těžkého, vlhkého a čvachtavého bahna.

Jak z toho těžkého čvachtavého bahna vybřednout?

Nejprve rozepněte železnou košili zvyku nosit bavlněné spodní prádlo za všech podmínek.

Není-li třeba dokonale přiléhavého prádla nebo sportovního výkonu, bavlna je fajn.

Pokud se však plánujete potit – ať už pod hradbou hokejových chráničů nebo pod několika vrstvama oblečení do zimy – zejména když volíte přiléhavou podvlékací vrstvu, zanechte předsudků a vyberte syntetický materiál funkčního oblečení.

Proč?

Vlákna bavlněného prádla vlhkost nasáknou a skrz naskrz promočená bavlna se přilepí na kůži, kterou tak udržuje v nepříjemném vlhku.

Není to pouze nepohodlné.

Především v extrémně chladných nebo větrných podmínkách mohou být rapidní změny tělesné teploty způsobené vlhkostí podvlékací vrstvy velmi nebezpečné.

Naproti tomu syntetické, vlhkost odvádějící materiály pot přesouvají z povrchu kůže na povrch samotného oblečení, odkud se velmi rychle odpaří. Tělo je udržováno v suchu.



Jak to funguje?

Mezi perspirující pokožkou a prádlem vzniká vlhké „mikroklima”.

Vlhké výpary kondenzují na spodní straně prádla.

Vše v přírodě směřuje k rovnováze. Přírodní zákony velící srovnat rozdíl v teplotě a vlhkosti vzduchu na obou stranách nutí teplejší a vlhčí vzduch pod prádlem k pohybu za chladnějším a sušším vzduchem nad povrchem prádla.

Zatímco vlákno polyesteru svede absorbovat jen 0,4 % vlastní váhy, synteticky neošetřené bavlněné vlákno může absorbovat až 7 procent.

Většina vlhkosti pod vrstvou prádla z polyesteru projde mezeremi mezi jednotlivými vlhkost prakticky neabsorbujícími vlákny a rozptýlí se na povrchu syntetického materiálu, odkud se při kontaktu se sušším vzduchem ihned počíná odpařovat. Tělo zůstává v suchu.

Naopak vlákna bavlny spoustu vlhkosti nasají a proces odpařování vlhkosti je mnohem pomalejší. Tělo je obaleno mokrým hadrem. Při intenzivnější pohybové aktivitě mezi pokožkou a mokrým hadrem dochází k nepohodlnému tření typu dření. To je ale ten menší problém.

V zimě může mrznout. Zmrzne-li tělesnou schránku obepínající mokrý hadr, majitel vězněného těla pochopí rčení „zvyk je železná košile”. Jestliže přežije, zlozvyk brát do přírody bavlnu změní. Přírodní, bavlněné vlákno smění za funkční oblečení.